Překlady z: Lenka Sieber
Felix Biermann, Normen Posselt, Robert Prust
Středověký loch v obci Helfta v Mansfeldské oblasti a srovnatelné podzemní chodby středního Německa
Během vykopávek ve středověkém hradním a sídelním centru poblíž obce Helfta, části města Lutherstadt-Eisleben v sasko-anhaltském okresu Mansfeld-Südharz, byl v r. 2022 zaznamenán loch, který lze datovat do 13. století nebo do první poloviny 14. století. Objekt nacházející se pod nánosy spraše nebyl ještě zcela odkryt. Doplňuje ale středoněmeckou oblast lochů o poučný příklad.
Tento článek nejprve představuje loch v Helftě a materiál, který zde byl nalezen. Dále se zabývá srovnatelnými objekty ve středním Německu, resp. v oblasti pohoří Harz, a sice údaji o jejich tvaru, datování a významu, které byly sesbírány v průběhu historických výzkumů sahajících až do 18. století. Nakonec článek věnuje pozornost sporné otázce ohledně funkcí těchto lochů. Jak v obci Helfta, tak také u ostatních středoněmeckých objektů nic nepoukazuje na jejich kultovně náboženské využití. Naopak vše hovoří pro to, že se jednalo o útočiště vyhledávaná v situacích ohrožení.
Otto Cichocki
Výzkum lochů v Dolním Rakousku v období let 2024/25
Pokračování výkopů v obci Eggenburg odhalilo 90°stupňový ohyb chodby vedoucí směrem k městské hradbě; hypotéza, že se jednalo o štoly útočníků, je díky tomu mnohem méně pravděpodobná.
V městysu Dürnkrut jsme zrekonstruovali zbytek lochu. Jeho majitel zde, stejně jako v obci Fistritz, příkladným způsobem zajistil nepřetržitou možnost přístupu, aby umožnil další výzkum.
V obci Fistritz byla fotogrammetrickým měřením vyhotovena jak 3D rekonstrukce, tak byl loch také podroben laserovému skenování.
Ralf Keller
Tři lochy a nový pohled na ně: Hundsruck, Zinkenried a Kleinwiesen.
Výsledky exkurze v rámci konference v Dolním Bavorsku v r. 2024
U příležitosti výroční konference spolku Arbeitskreis für Erdstallforschung (Pracovní skupina pro průzkum lochů) v r. 2024 byly navštíveny tři podzemní objekty. Článek shrnuje nové poznatky a otázky, které badatelé lochů formulovali během prohlídek na místě a při následujících diskuzích. Díky provedenému 3D vyměření se podařilo sestavit podrobnou dokumentaci a porovnat ji se snímky z dosavadních plánů.
Heike Gems-Müller
Lochy v písemnostech vrcholného středověku
O vzniku a účelu podzemních chodeb nejsou k dispozici téměř žádné obsažné archeologické nálezy a písemné prameny, a tudíž nelze hypotézy o původních funkcích lochů nezávisle na jejich hodnověrnosti ani potvrdit, ani vyvrátit. Sice lze na základě mnoha nálezů, u kterých bylo stanoveno jejich stáří, s velkou pravděpodobností předpokládat využívání lochů v období vrcholného středověku, ale pátrání po záznamech o loších v textech dané epochy bylo dosud málo úspěšné. Z jakého důvodu tyto prameny mlčí? A jaký význam mají výpovědi tří autorů ze 13. století, kteří ve svých spisech uvádějí lokality, u nichž by se mohlo jednat o lochy?
Martin Müller
Loch v obci Großostheim (Dolní Franky)
Ve sprašové půdě historického jádra německé obce Großostheim (okres Aschaffenburg) se zachovalo několik souvislých podzemních chodeb. Pod nimi je umístěn loch s několikrát zalomenou chodbou, skluzem a koncovou komorou vybavenou pěti polovysokými výklenky.
Dosavadní dokumentace z r. 1934 se nyní dočkala porovnání s fotografiemi, šetřením a vyměřováním z posledních let; charakteristické stavební detaily lochu se tak podrobí srovnávacímu vyobrazení. Další výzkum bude ještě zapotřebí především v původní přístupové části a závěrečné komoře.
Heike Gems-Müller, Josef Weichenberger
Závěrečné komory v loších
Pokud podzemními objekty procházíme hlavním směrem, najdeme na konci zpravidla speciální místnost: závěrečnou komoru. Cestou tam člověk narazí na mnoho překážek, jakými jsou křivolaké chodby, úzké průchody či výškové rozdíly. V cíli, tedy v závěrečné komoře, pak často najdeme lavice a výklenky k sezení, vytesané z kamenného materiálu chodebních stěn.
Předložená studie se zabývá vlastnostmi závěrečných komor, především jejich tvarem, velikostmi, polohou a vybavením, a to na základě plánů podzemních chodeb a vyhodnocení statisticky zaznamenaných atributů. Na základě výsledků těchto šetření pak článek vyhodnocuje vhodnost závěrečných komor jako úkrytů pro osoby hledající bezpečí.
Werner Breuherr
Funkční komponenty lochů pro skladování obilí
Středověk byl obdobím významného rozvoje v zemědělství. Zavedení trojpolního obhospodařování půdy, dokonalejší tvary pluhů a větší rozmanitost v pěstování plodin vedly k vyšším výnosům a tím i k novým výzvám při skladování obilí. V této souvislosti je zastávána teze, že se klasické jímky na obilí v té době vyvíjely do podoby lochů, než začalo dominovat suché, nadzemní skladování.
Zatímco se dva předcházející články zabývají organizací lochů ve tvaru kruhových chodeb a jejich podmínkami pro skladování, věnuje se tento třetí příspěvek dalším typům lochů, které se používaly pro uskladnění obilí. Pozornost je zde věnována hlavně různým metodám uzávěru vzduchu, jakož i stavebním prvkům a jejich funkční souhře. Cílem je sestavení kompendia umožňujícího určování lochů, zde v prvé řadě coby zásobníků obilí.
Werner Breuherr
O andělích a ženách
Lochy jako svědci křesťanské lidové zbožnosti
Zatímco mnoho lochů ve spraši a v krystalické hornině můžeme s jistotou identifikovat jako funkční stavby, určení účelu celé řady podzemních objektů především v bavorské oblasti Altbayern a sousedním Horním Rakousku je podstatně složitější. Charakteristická je jejich nepřístupnost, která by ztěžovala praktické využití a neodpovídá tudíž interpretacím jejich využití coby skladovacích prostor. Typické znaky podzemních lochů určených ke skladování obilí zde zcela chybí, zatímco nápadnější jsou však zdánlivé „bezúčelné“ prvky jako např. zčásti sakrálně působící komory. Navíc se tyto lochy často vyskytují pod kostely.
V této souvislosti je zde představen interpretační přístup, který uspořádání těchto lochů chápe jako křesťansko-symbolický motiv ve smyslu Svatého hrobu. Svatý hrob v Jeruzalémě byl v r. 1009 zničen, čímž se intenzivněji dostal do povědomí křesťanského světa. V následujících stoletích vznikl po celé Evropě nespočet napodobenin – a k tomuto fenoménu lze pravděpodobně tyto lochy také přiřadit.
Martin Müller
Lochy v severozápadním Bavorsku – složení a klasifikace
V oblasti Dolní Franky, správním celku na severozápadě Bavorska, byl v minulosti jako loch označen nespočet velmi různorodých podzemních objektů. Tento článek o nich shrnuje a přehledně uvádí informace z různých pramenů, mimo jiné také dosud nezveřejněných. Navíc je u všech objektů přezkoumáno, jak dalece mohou být z pohledu dnešního výzkumu považovány za lochy.
Otto Cichocki, Lois Ullmann
Kopáč sklepů
V obci Niederkreuzstetten v rakouské vinařské oblasti Weinviertel žije Alois Ullmann. Jeho koníčky jsou velmi rozmanité: Už před nějakou dobou se pustil do propojování vlastních sklepních chodeb a začal je rozšiřovat o nové, vlastnoručně vyhloubené prostory. Jeho zkušenosti získané při výkopových pracích jsou pro badatele lochů obzvlášť zajímavé. Nové chodby navíc působí zčásti i dojmem lochu, protože jsou úzké a klikatí se do hloubky. Vyrubaný materiál Alois částečně používá k vyzdívání rozšířených sklepů, ve kterých se v jednom místě dokonce vyskytly četné mikrofosilie (zuby, obratle, ušní kosti ryb …). V těchto nových sklepních úsecích vystavuje své fosilní nálezy a archeologické artefakty. Jako certifikovaný průvodce typickými uličkami s vinnými sklípky rád zve návštěvníky na skleničku vína do své podzemní říše a prohlídku svých pokladů.