Překlady z: Lenka Sieber
Otto Cichocki, Michael Weissl, Mario Wallner
Výkopové práce v lochu v Eggenburgu (Dolní Rakousy)
V Eggenburgu byla pod domem nedaleko městské hradby objevena v r. 2022 chodba. V jejím ze 3/4 zasypaném prostoru se v jílovo-humusovém sedimentu, který byl nahoře uzavřen vrstvou materiálu ze zříceného stropu, podařilo objevit celou řadu celistvé nebo původně kompletní keramiky (většinou hrnce, ale také džbány a kamnové kachle z 15. století). Tato chodba je směrem k městským hradbám přibližně po 3 metrech uzavřena velkými kameny. Druhým směrem pokračují dvě úzké, slepé chodbičky s osvětlenými výklenky. Dosud není vyjasněno, zda se jedná o loch, únikovou cestu nebo vojenské štoly (opevněné město Eggenburg bylo často obléháno).
Erhard Fritsch, Josef Weichenberger
Loch v Köppachu v obci Atzbach v hornorakouské oblasti Vöcklabruck
Důvodem pro zdokumentování lochu bylo úsilí obce Atzbach najít území, které by mohlo sloužit jako stavební pozemky. Rozhodnutí nakonec padlo na větší louku v části obce Köppach. Spolkový památkový úřad ale upozornil na to, že na této parcele byl v roce 1932 nalezen loch a že se tudíž jedná o pravděpodobnou archeologickou oblast. Bagrem se pak vykopalo několik zkusmých zářezů, až se podařilo najít původní vstup. Vstupní šachta a následující chodba ovšem byly v r. 1932 zasypány, takže bylo nejprve nutné je pracně odkrýt. Specialisté Zemského spolku pro jeskynní výzkum Horních Rakousů tyto práce převzali a prostor zdokumentovali.
Jelikož byl už v r. 1932 zhotoven plán lochů, bylo možné je porovnat. Z původního lochu dlouhého 44 metry se zachovalo celkem 32 metrů chodeb. Ty vykazovaly vodorovnou chodbu, jeden šikmý skluz a tři svislé skluzy. V jedné komoře stály proti sobě dvě lavice. Tři následující chodby se zhroutily. Jako zvláštnosti lze uvést: Pětimetrová šikmá vstupní chodba, kombinace vodorovného, šikmého a svislého skluzu, velmi úzké svislé skluzy, dvě blízko sebe ležící šachty a časové určení tří vzorků dřevěného uhlí, které je možné pomocí C 14 jednotně datovat do období kolem r. 1100.
Rainer Cramm
Podzemní pomocníci v domácnosti: lochy a „vyplácení“ coby motiv bajek o podzemí
Lochy se v mytologickém kontextu spojují s bájnými postavami skřítků, kteří jsou podle obsahu pověsti nebo místa výskytu označováni jako „podzemšťané“ nebo „domácí šotci“. Báje situované do prostředí bavorských lochů zahrnují nápadně často určitý obsahový motiv, podle kterého šotci pomáhající v domácnosti končí svou službu poté, co byli obdarováni ošacením. Pravděpodobně se tím považují za propuštěné a „vyplacené“. Původ a význam tohoto chování jsou poněkud záhadné. Jejich interpretace je navíc ztížena skutečností, že se jednotlivé prvky motivu „vyplácení“ objevují v různých bajkách nesourodě. Jednou se jedná o boty, podruhé o klobouk, jindy jde o oblek – a někdy je rozhodující jen jejich barva. V jiných pověstech odchází skřítci ze služby, protože byli odměněni špatným jídlem nebo nepřiměřenou výplatou. Článek porovnává různé varianty tohoto bájného motivu a zabývá se možným formováním tématu vyplácení v kontextu lidových magických zvyků.
Martin Müller
Průzkum lochu na kopci Petersberg v bavorském Kissingu
Loch na kopci Petersberg v bavorském Kissingu (u Augsburgu) je znám od roku 1853 a od té doby byl několikrát popsán a změřen, naposledy v roce 2013. Chronologický přehled dokumentace a mapování, které přitom byly získány, poukazuje na jedné straně na vývoj použitých výzkumných metod. Na druhé straně dokládá celou řadu změn tohoto lochu, ke kterým došlo v průběhu 160 let vlivem přírodních procesů, případně zásahů člověka.
Otto Cichocki
Zobrazování lochů v průběhu let
Obrazové ztvárnění lochů by mělo širokému publiku umožnit, aby si vytvořilo představu o těchto podzemních chodbách a komorách. Už v roce 1888 se krajinář a malíř Ignaz Spöttl pokusil zobrazit lochy na olejomalbách, tužkových výkresech nebo rytinách. V letech 1902/03 ho následoval fotograf Emil Wrbata, jehož podzemní fotografie byly v té době naprostou senzací. Eveline Tilleyová podnikla r. 1980 exkurze do lochů Lamberta Karnera, aby tu nafotila fotografie pro uměleckou akci s Arnulfem Rainerem známým pro své „přemalované obrazy“. A dokonce i v roce 2023 jsou stále některé tehdejší lochy přístupné objektivům fotoaparátů. Všechny tyto fotografie umožňují nejen porovnat vyobrazení oněch odlehlých míst, ale pomáhají také objasnit ničení jejích povrchů (ať už přirozené či umělé) a dalších detailů.
Martin Müller, Markus Hilpert
Vyměření lochu u kopce Petersberg v bavorském Kissingu pomocí skenování 3D laserem
Loch u kopce Petersberg v bavorském Kissingu (okres Aichach-Friedberg) byl v r. 2013 jako jeden z prvních v německy mluvícím regionu vyměřen pracovní skupinou z augsburské univerzity pomocí 3D laseru. V tomto článku jsou poprvé podrobně prezentovány dosažené výsledky, především na příkladech nejrůznějších vizualizací, které názorně a zároveň přesně zobrazují, jak je loch vybudován. Propojení s údaji z terénních měření znázorňuje polohu lochu v relaci k jeho nadzemnímu okolí. Srovnání s mapováním z 19. a 20. století demonstruje výhody a nedostatky dříve používaných metod na výměru lochů; navíc také dokumentuje změny petersberského lochu v pozdější době.
Dieter Ahlborn
Stáří podzemních chodeb v evropském srovnání
Stáří podzemních chodeb v Evropě bylo dlouhou dobu nejisté. Historický výzkum trvající více než 150 let nepřinesl až na poslední dobu mnoho výsledků. Tato nejistota vedla k řadě spekulací o období, kdy podzemní chodby vznikaly. Docházelo tak k nedoloženým návrhům datování od novověku až po pravěk. Následkem pak byly časté úvahy o účelu lochů odvozené z jejich předpokládaného věku. Intenzívnější výzkumy historie osídlování oblastí s podzemními chodbami vedlo v posledních letech vedle dalšího datování podzemních prostor k ohraničení doby jejich vzniku. Kooperace výzkumných skupin především z Francie, Rakouska, Irska a Německa pozitivně ovlivnila celoevropský výzkum. Epochu lochů z období od 11. do 13. století našeho letopočtu lze dnes s čistým svědomím doložit v mnoha částech Evropy.
Werner Breuherr
Vyměřování lochu pomocí iPhonu
Poslední tři generace iPhonů Pro série od firmy Apple mají nainstalovaný senzor LiDAR, který jim umožňuje trojrozměrně změřit své okolí. Senzor nebývá nijak inzerován a je vlastně určen jen jako podpora kamery. Prostřednictvím odpovídajícího, částečně bezplatného softwaru jím ale lze měřit také pokoje, domy nebo i lochy.
První pokusy v běžném obytném prostoru ovšem vykazují značně slabé stránky. Výsledný 3D objekt sice lze na iPhonu volně otáčet a pozorovat, ale nábytek je zkreslený, zdi děravé a rozsáhlejší půdorysy pokřivené. Není tudíž divu, že se Apple touto funkcí příliš nechlubí. Určité problémy a omezení vykazuje rozlišení, ale také nevhodné povrchy i software. Ovšem speciálně pro lochy je tato metoda ideální. Vytváří půdorysy neobvyklé kvality, a to s opravdu minimálním úsilím. Tyto nové 3D snímky z libovolných úhlů umožňují i nezasvěceným, aby si dokázali takovou podzemní chodbu představit.
Anja Heidenreich, Alejandro Jiménez
Podzemní chodby v opuštěné osadě Cuatrovitas (provincie Sevilla, Španělsko)
Navzdory rozdílům obou velkých kulturních oblastí – křesťansko-okcidentální střední Evropy a iberského poloostrova prodchnutého islámem – s jejich společnostmi, náboženstvím a běžným životem rolníků lze chodby z Cuatrovitas typologicky bez jakýchkoliv odchylek zařadit mezi podzemní chodby střední Evropy, které se datují především do vrcholného středověku. I když je jejich výzkum ve Španělsku v současné době spíš výjimečný a z nevědomosti nebývají tyto citlivé stavby vždy rozpoznány, klasifikovány a prozkoumány coby cenné podzemní památky, bylo i přesto možné stanovit jejich historicko-kulturní kontext. Především lépe prozkoumané chodby v blízkosti osady Gines a ve vzdálenější osadě Elche, jakož i v Katalánsku jsou díky tamním doloženým lochům jasným dokladem o funkci těchto šachet coby útočišť z doby Almohadů v oblasti al-Andalus, resp. na jejím severním okraji. Pro účely krátkodobého úkrytu před přepadením se zdají být velmi dobře uzpůsobené i chodby v bývalé obci Cuatrovitas. Také v ústním podání je jejich funkce útočiště ještě stále přítomná: Ať už v pověsti o „čtyřech Maurech“ žijících pod zemí a o jejich skrytém bohatství anebo ve vyprávění o soše sv. Panny z Cuatrovitas ukryté taktéž v podzemí. Dokonce konkrétní kombinace „studniční šachty plus vodorovného lochu“, jak ji popisuje legenda o jejím objevení, odpovídá reálným příkladům lochů ze střední Evropy. Závěrem nutno shrnout, že chodby v osadě Cuatrovitas vyžadují pečlivý archeologický výzkum a že s velkou pravděpodobností potvrdí tezi o skrytých chodbách. Datování a funkci těchto útočišť by pak bylo možné spojit s obdobím velkých politických nepokojů v první polovině 13. století, kdy museli zdejší obyvatelé často rychle reagovat na nepřátelské útoky.
Martin Müller
Využití podzemních chodeb ve středověku coby útočišť v případě ohrožení
Obyvatelům středověkých selských usedlostí hrozila při různých ozbrojených útocích (ozbrojená přepadení, válečná tažení, výpravy za účelem řešení sporů) vedle hmotných ztrát většinou také újma na zdraví nebo na životě. Pokud nebylo možné uprchnout a byly k dispozici podzemní chodby, skryly se v nich pravděpodobně v první řadě ženy, děti a osoby, které kvůli svému postižení nemohly utéct. Porovnáním se současnými empirickými daty lze vyvodit, že i pro těhotné ženy existovalo jen velmi malé riziko, že by lochem neprošly. Byl-li ústup do lochu dobře připraven a vyloučilo-li se vhodným utěsněním nebezpečí vykouření, byla tato útočiště relativně bezpečná i po několik dní, a to i bez zamaskování vstupu nebo dalšího odděleného východu.
Dolnorakouský básník Seifried Helbling označuje ve dvou básních z 13. století pojmem „slauflueg“ selské zařízení pro případ ozbrojených útoků, což dokládá způsobilost takovéto „úzké jeskyně“ coby vhodné skrýše i v reálných historických situacích.
Werner Breuherr
Kruhové zásobárny
Lochy ve tvaru kruhu plnily funkci obilních skladišť
„Záhada lochů“ zůstává podle mého názoru dosud nevyřešena, neboť jejich rozčlenění na různé regionální typy podle Wimmerse a vypracování jejich zásadních prvků dosud nebylo důsledně zpracováno. Tudíž také nejsou zakotveny v obecném podvědomí a stále se čeká na ono jediné, významné řešení, které by vysvětlilo všechny lochy stejným způsobem. Následující práce je pokusem přiblížit se postupným rozčleněním lochů na jednotlivé typy a prvky přibližuje částečnému řešení.
Vycházím z výkopových prací v zaniklé osadě Pfaffenschlag, které zde provedl Vladimír Nekuda. Byly při nich odkryty dva okrouhlé lochy, které zde byly chápány v souvislosti s danou vsí. Nekuda navíc ještě pod domky nalezl pozůstatky staršího osídlení. Srovnání situace obou domků s lochy s jejich předchůdci ukazuje, že zde byly lochy pravděpodobně vybudovány na místě původních jam na obilí. Okrouhlé skladiště konzervuje obilí stejným způsobem jako jeho předchůdci kysličníkem uhličitým a přináší výhody zkrácenou dobou uskladnění, jakož i jeho jednodušším odebíráním. Uzávěry, větrací otvory a „kuchl“ tudíž lze posuzovat novým způsobem.
Marek P. Šenkyřík – Svámí Gyaneshwarpuri
Objev osária s dvanácti pomalovanými lebkami v podzemí chrámu Panny Marie v Křtinách (Česká republika)
Ve známém moravském mariánském poutním místě Křtiny byly při výzkumu krypty kostela zasvěceného roku 1771 nalezeny, mezi dalšími kostmi, pomalované lebky. Tyto byly označeny vavřínovým věncem (symbolem posvátného místa) a písmenem T (tau) na čele. Jejich stáří není doloženo exaktně, ale byly pravděpodobně deponovány mezi léty 1728 až 1750. Může se ale jednat o relikvie ze staršího kostela.
Otto Cichocki
Tři miniaturní nádobky v lochu pod ulicí Rasumofskygasse (Vídeň)
V lochu odkrytém ve Vídni před Městským archeologickým institutem se v komoře hned za vstupní šachtou našly tři miniaturní nádobky, zasypané sedimenty. Tomuto druhu keramiky se připisují různé funkce: mohla sloužit jako dětská hračka, ale také jako nádoba na masti či k podobným účelům, případně i jako objekt kultovního významu.
Heike Gems-Müller
Tři dny v Rakousku – otevření tří výstav s tematikou lochů
Ve třech po sobě jdoucích dnech byly v dubnu r. 2023 v Horních a Dolních Rakousích otevřeny výstavy s tématikou lochů: V Linci byla 19. dubna zahájena umělecká přehlídka v ateliéru Atelierhaus Salzamt, ve které skupina mladých umělců představila svá díla inspirovaná tematikou lochů. Následujícího dne bylo v městysi Thaya (okres Waidhofen an der Thaya) slavnostně otevřeno Centrum podzemních chodeb Erdstallzentrum, jehož stálá výstava nabízí vedle informací o těchto podzemních chodbách také projížďku modelem lochů postaveným podle originálních chodeb. A konečně 21. dubna byla v obci Nussdorf ob der Traisen (okres St. Pölten-Land) otevřena v Muzeu pravěku Urzeitmuseum speciální výstava věnovaná pionýrům v oblasti výzkumu lochů, knězi Lambertu Karnerovi a fotografovi lochů Emilu Wrbatovi.